Pálení žáhy a reflux mohou pěkně zkomplikovat život. Dá se s nimi ale bojovat i přirozenou cestou

Pálení žáhy nebo také pyróza či reflux se projevuje pálivou bolestí uprostřed hrudníku. Proč vlastně vzniká? Na trávení potravy se v žaludku podílí žaludeční kyseliny, které za normálních okolností odděluje od jícnu jícnový svěrač (svalový prstenec mezi jícnem a žaludkem). Ten se otvírá jen při polykání. Když se však tento sval povolí, může žaludeční kyselina a natrávená potrava pronikat zpět do jícnu. Tady dráždí sliznici, což způsobuje typické pálení až bolest.

Podle dostupných údajů trpí opakovaným refluxem 10 až 20 % Evropanů. Na vznik refluxu má vliv řada faktorů – od individuální anatomie přes jídelníček až po psychickou zátěž. Návrat kyselin do jícnu může způsobit obzvláště vydatné, kořeněné nebo kyselé jídlo, přemíra kávy nebo alkoholu, zvýšený tlak v břiše, například v těhotenství. Mezi rizikové faktory patří obezita (index tělesné hmotnosti neboli BMI vyšší než 30) a nadváha (BMI vyšší než 25), kouření a vystavení pasivnímu kouření. Srovnávací studie ukazují, že výskyt potíží se výrazně liší mezi jednotlivými zeměmi, a to i v souvislosti s národními stravovacími zvyklostmi. „Tradiční čínská kuchyně je například lehčí a vařená, zatímco v některých středomořských regionech bývá strava tučnější a podávaná později večer – což podle výzkumů může přispívat ke zvýšenému výskytu refluxu. Důležitým rizikovým faktorem bývá také nadváha, která zvyšuje tlak v oblasti břicha a tím podporuje zpětný tok žaludečního obsahu,“ upozorňuje doktor Richard Kogelnig, odborník z léčebného centra Park Igls v Rakousku.

Jak se pálení žáhy léčí?

Při občasném výskytu pálení žáhy lze sáhnout po volně dostupných lécích jako jsou například antacida, jež neutralizují žaludeční kyseliny, dále pak H2 blokátory, jez snižují její tvorbu nebo inhibitory protonové pumpy (IPP), což jsou účinné léky s prodlouženým účinkem, které rovněž snižují množství produkované kyseliny. Jestliže potíže přetrvávají, pak jsou na místě další vyšetření, jako je například gastroskopie, která umožní podívat se přímo do jícnu a žaludku. „Obvykle lékař provede rentgen žaludku, případně doporučí gastroskopické vyšetření. Sonda zavedená v lokálním znecitlivění trávicí trubicí až do žaludku pomocí kamery zjistí stav sliznic v celém trávicím ústrojí. Odhalí případné žaludeční vředy či jiné odchylky žaludeční sliznice od normálu,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Martin Kalenda, MBA z kliniky EUC, který současně působí i jako lékař služby služby Lékař online 24/7.

Strava a reflux: Co podpořit a čemu se vyhnout

Nedílnou součástí léčby je však úprava jídelníčku. Podle zkušeností odborníků z Park Igls mohou být při refluxu vhodnou součástí jídelníčku například: teplá ovesná kaše, vařené brambory, cuketa, mrkev, libové maso jako ryba nebo kuřecí, nesycená voda a bylinkové čaje. Naopak je vhodné omezit potraviny, které mohou obtíže zhoršovat: smažená a tučná jídla, sladké a sycené nápoje, silně kořeněná jídla, kávu, alkohol, citrusy, česnek či těžká jídla ve večerních hodinách. „Rozlišujeme mezi potravinami, které mají na trávení spíše dráždivý efekt, a těmi, které jsou lehce stravitelné. Právě ty druhé se v praxi ukazují jako přínosné při snaze o zklidnění trávicího traktu,“ vysvětluje odborník Richard Kogelnig s tím, že důležitý je i komplexní přístup. Podstatnou roli hraje rytmus dne, kvalita spánku, stresová zátěž i to, jak pravidelně a vyváženě jíme.

Čtěte také: Potraviny, které nesmíte jist ráno na lačno: Koledujete si o velké problémy se žaludkem. Patří sem i ovoce a zelenina